V básních netřeba hledat realitu či logiku, jsou krásné proto, protože v nich každý vidí to, co chce!

Leden 2018

Schovaná

29. ledna 2018 v 7:45 | Sugr |  Básničky

SCHOVANÁ

Ve mě lásko schováš se,
ve mě v celé své kráse,
ve mě budeš ukryta,
nemilovaná, bitá.

V tobě chci se lásko schovat,
v tobě být, žít, meditovat,
v tobě zůstat skryta,
milovaná, nebitá.



.

Není písnička, jako písnička

11. ledna 2018 v 12:15 | Sugr |  Napsal sám život

NENÍ PÍSNIČKA, JAKO PÍSNIČKA

Kolegyně v práci mě pozvala na návštěvu.
Narodilo se jí druhé dítě, doma má ještě tříletou holčičku Marii.
Po práci na chvilku můžu, tak jsem tedy šla.
Maličký spal a Maruška si hrála s panenkami.
Než jsme stačily s Janou vypít kafe, vzpomněla si, že něco zapomněla koupit a že si ještě skočí do obchodu.
Mája si chvilku sama hrála s panenkami a pobrukovala si přitom.
Nebavilo jí to ale dlouho.
Stoupla si ke mně a čekala, čím jí budu bavit.
Hm, pobrukovala si, tak zkusím tuto oblast zábavy, napadlo mě.
Zpívala jsem v největším Dětském sboru, snad to ještě dám, dodala jsem si odvahy.
Nějakou dětskou, lidovou…

Plavala husička po Dunaji,
housátka se za ní kolébají,
mysliveček na ni čeká,
že starou zastřelí, mladé nechá.

Máje se zatřpytila slza v oku.
A sakra, že už by můj zpěv byl k pláči, lekla jsem se.
"A ploč zastělí stalou a mladé nechá?" upřela na mě Mája své veliké oči.
Proč, jsem nevěděla.

Šla Nanynka do zelí,
do zelí, do zelí,
natrhala lupení lupeníčka.
Přišel na ní Pepíček,
rozšlapal ji košíček.
Ty ty ty! Ty ty ty!
Ty to budeš platiti!

pěla jsem z plna hrdla.
Mája mě ani nenechala dozpívat:
"A ploč jí lozdupal košíček, co mu udelala, že byl na ní tak zlej, ploč jí neměl lád?"
Její modré oči mě inspirovaly k třetímu pokusu:

Holka modrooká nesedávej u potoka,
holka modrooká nesedávej tam.
V potoce je velká voda,
vezme li tě bude škoda.
Holka modrooká nesedávej tam.

Máje vyhrkly slzičky plným proudem:
"A ploč jí vezme voda, ploč tam sedí, ploč nesedí doma, ona neumí plavat?"
Tak to ne, takhle by to hlídání nešlo, to by Jana radost z plačící Máji neměla.
"Víš co, pustíme si radši nějakou písničku z rádia!" navrhla jsem jí.
Pustila jsem rádio a z něj se ozvalo:

V mládí jsem se učil hrobařem,
jezdit s hlínou, jezdit s trakařem,
kopat hroby byl můj ideál!
Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem,
s černou rakví, s bílým pomníkem,
toho bych se nikdy nenadál!

Otazníky velké jako kola u vozu v očích Máji, přerušil rachot klíče v zámku.
Jana se vracela.
Malá se rozběhla mamince naproti ke dveřím.
"Mamiíí a ploč stalou zastělí a mladé nechá a ploč Pepík loždupe nanynce kosík a pán lád kope hloby a je to ideál?" vychrlila na ní.
"Co jsi to tý holce vyprávěla?" zeptala se mě Jana.
No jo - Jaká matka, taká Katka, neb - Jablko padlo přímo pod strom, pomyslela jsem si.
No uznejte, ploč jen jsou obě dvě tak stlasně moc zvědavý? Smějící se







.

V novém roce

2. ledna 2018 v 19:00 | Sugr |  Básničky
V NOVÉM ROCE

V novém roce
v náručí tvé zkrocen,
v nových dnech,
slyšet nocí vášně vzdech.

V novém roce
prožít slastí emoce,
v nových dnech,
cítit tvou vůni na svých rtech.

V novém roce
chutnat hříchu ovoce,
v nové temné noci,
hladit tě po nahých bocích.




.