V básních netřeba hledat realitu či logiku, jsou krásné proto, protože v nich každý vidí to, co chce!

Květen 2014

Kroupy

30. května 2014 v 9:00 | Sugr |  Napsal sám život

Kolegyně měla ke konci pracovní doby v práci svou čtyřletou dcerku Amálku. Společně jsme pak šly na autobus. Byl pátek odpoledne, nahlášená bouřka se blížila a než bus přijel, začalo poprchávat. Nastoupily jsme a usedly na "čtyřku".
Holčička koukala z okna.
"Mamííí, plší!" (zaměňujte si její "l" za "r" - ještě ho neumí vyslovit!)
"Prší a budou padat kroupy, uvidíš Amálko.", odpověděla maminka
"Kloupy?" podivila se holčička.
"Kroupy, podívej, už padají!" ... a skutečně, z nebe se začaly sypat bílé ledové korálky.
"Mamííí a to jsou oplavdu kloupy?" zvídala holčička.
"No vždyť vidíš, ne!"
"Hm..., a mamííí to jsou ty kloupy, co važíš tatínkovi a tatínek po nich pldí a ty ho nechceš u sebe v postýlce?"" vysypalo ze sebe jedním dechem děvčátko a v očích mělo otazníky větší než kola u vozu.
Kolegyně začala pomalu, ale jistě rudnout…
"Ne, ty co vaříme v polívčičce ty přece chodíme kupovat do obchodu!" vysvětlila maminka.
"Hm…," zamyslela se holčička a na pár vteřin zmlkla.
"Mamííí... a pldí taky pán Bůh, když tam má tolik klup?"

Když jsme vystoupily z autobusu Amálka si nasbírala pár "klup" do kapsy. Nezapomněla mi sdělit, že "tatínek pldí tak lád, ulčitě bude mít ladost, že mu kloupy nesu!"


.

Ruce

26. května 2014 v 11:45 | Sugr |  Básničky
RUCE

Ruku mi dáš,
svou do ní vložím,
hladím tvou tvář,
tvým prstům se dvořím.

Ruce,
které milují,
něžnosti slibují...

Ruku ti dám,
dlaň mou pohladíš,
oči tvé žhnou,
když něžně mě políbíš.

Ruce,
které hladí,
ke hříchu nás svádí...

Dotek rukou,
ústa zulíbaná,
tlukot srdce,
něha nevídaná.

Ruce,
které objímají,
cestu k ráji otvírají!




.

Ztracen

12. května 2014 v 12:00 | Sugr |  Básničky
ZTRACEN

K sobě pevně přimknuti
v jedno tělo splynuti,
vědomí ztrácíme,
lásku něhou splácíme.

Obejmeš mě rukama,
sevřeš pevně stehnama,
vrchol spolu prožijem,
neumřeme...,
ožijem!

Zlomila ses v pase,
ztratil jsem se v čase,
když se země zachvěla,
já...,
ztratil se v tobě
docela!





.